Leguán zelený - Vaše články

ROMEO

Tak tohoto krasavce jsem koupila před 7 lety jako miminko společně se samičkou, která byla o něco málo starší. Bydleli ve společném celoskleněném teráriu přibližně 100 cm d/80 cm v/60 cm h. Z počátku bylo všechno super, akorát Julince trvalo delší dobu, než si zvykla, že jim někdo strká ruce do domečku, takže jsem schytala nemálo švihanců. Takhle to bylo necelý rok, než jsem si všimla, že se Romeo začíná Julinky bát, chodí málo jíst a neustále se před ní někde schovává. Tak nastalo velké stěhování......... v bytě 0+2 už byla terárka dvě. Oba dva takto dobře prospívali, rostli jako z vody, občas spolu řádili po bytě.... prostě legrace. Pouze se vyměnily role - Julinka zkrotla jak beránek a vydržela mi minuty sedět na klíně a nechat se hladit a z Romea se stával bručoun.. Bylo zajímavé pozorovat, jak Julča při otevření terárka hnedka mazala ke mě a k Romeovi jsem se nemohla téměř ani přiblížit! Po třech letech nastala opět výměna terárek za větší,oba dva toto stěhování snášeli celkem dobře, pouze Romoe byl stále agresivní a bojácný. Už z něj byl docela slušný obr a v té době nastaly i problémy. Už nemohli být puštění oba dva najednou, protože Julču neustále napadal a kousal. Vím,že to má co do činění s pářením, ale ty kousance byly opravdu ošklivé a hluboké. V té době jsem také poznala, jak je těžké najít na malém městě veterináře, který ošetřuje tato zvířata a alespoň něco málo o nich ví!!!!!

Po čtyřech letech nastaly problémy s Julinkou, částečně genetika (podle veterináře), ale myslím, že částečně i moje chyba a o Julinku jsem přišla. V Romeově chování nastala veliká změna. Neustále chodil do prázdného terárka po Julince a netrvalo ani měsíc, co mi sám začal chodit na klín, bez problémů přijímal potravu z ruky, přestal po mě švihat ocasem, a když byl puštěný, tak za mnou chodil jako pejsek po celém bytě (po čtyřech letech!!!! téměř ze dne na den). Nechávala jsem ho volně puštěného čím dál častěji. Z mého bytu se stalo jedno velké terárko a Romeo prospíval velice dobře.

Během čtvrtého a pátého roku hodně vyrostl a zesílil, už mě nikdy nešvihl ( a to přetrvává dodnes), kousl mě pouze jednou - nedávno. Dnes je mu 7 let, měří něco přes 150 cm a vypadá to, že ještě poroste a je dost mohutný. Akorát zvážit se nechce nechat (už má sílu jako býk). Je mi líto,že mu nemohu dopřát žádnou leguání kamarádku, protože podle veterináře by ji prý takový supersamec mohl i zabít, a to nechci riskovat. V současné době dokončuje svlek ocasu, ale už začíná od hlavy nanovo. Terárium je velké: 120 cm délka/120 cm výška /80 cm hloubka, ale už pomýšlím na nové. Nejraději má samozřejmě pampelišky, které mu servíruju ještě s různými saláty a ovocem. Někdy je tak líný, že nesleze ani z větve a čeká až ho nakrmím z ruky.

Tak to je zhruba vše o mém miláčkovi. Kdyby chtěl někdo vědět víc, ráda napíšu a popíšu.

Mějte se hezky.

190 KB

Autor článku: Martina VOBOŘILOVÁ
Vloženo: 14:50 16.7.2005.
Kontakt: