Leguán zelený - Vaše články
STRAVA
Není to tak dlouho co jsem se na těchto stránkách snažila napsat nějaké nové rady a triky o leguánech, ale bohužel v konečné fázi se díky snaze o prosazení v teraristice plánu zdarma poskytovat informace nepovedl. Proto zastávám nyní jiné možnosti.
Nakonec jsem po delším hledání našla nové zdroje informací, které pramení od Ústecké ZOO a několik veterinářů přes plazy.
Otázka stravy je často projednávána, nejen na těchto stránkách, ale všeobecně. Je to přeci jen základ. Pokud nám zvířátko nežere či začne trpět nechutenstvím jistě není něco v pořádku.
Čím tedy krmit?
Vším co patří do zeleniny či ovoce! Nesmíme však zapomínat, že ulehčování
práce tím, že budu krmit leguána celý měsíc pouze salátem a kouskem
vajíčka, povede ku prospěchu zvířete. Avšak i v ZOO krmí od
jablíčka, mrkve, květáku, čínského, pekingského, obyčejného zelí až
po pampelišky, jetel, trávu, atd. Důležité je nabídnou leguánovi od
všeho kousek, aby sám mohl dopřát svému tělu co potřebuje. Občas není
na škodu nabídnou např. obyčejný jogurt, fíky, datle, těstoviny,
rýži, vločky, kousek vařeného sladkého bramboru.
Další důležitou věcí jsou i granule, protože obsahují vitamíny a látky, jež
leguán potřebuje pro správný vývin. Měly by být barevné a určené
právě pro tato zvířata. (např. Kauter adult, jinak sami prostudujte
jejich složení a vyberte si právě ty, jež budou vyhovovat vám)
Mladé leguány je vhodné krmit i živočišnou stravou, i když dost chovatelů
je proti tomu a já též byla. Jenže jsem neměla mládě, ale již
odrostlejšího jedince, tudíž tento problém jsem nikdy řešit nemusela.
Živočišné bílkoviny můžeme podávat ve formě – kousku vařeného
kuřete, červa (ne moučného) či natvrdo uvařeného bílku. Ale všeho s rozumem a
zde to platí zvlášť. Sice pitvy prokázaly, že leguáni nejsou ani
v mládí orientováni na maso, ale přesto občas nějaký ten hmyz
jim do potravy přijde (např. Zoo v Brně jim poskytuje jednou
týdně živá sarančata).
Chutě leguánů
Stejně jako u člověka je i leguán zvířátko vybíravé a co jeden miluje, druhý
nemůže ani vidět. U nás je tomu tak s paprikou. Jakmile se
opovážím dát do misky byť jen malý kousek nechá celou misku. Avšak po
zelených fazolkách, mangu, lilku, fících a dalších pochoutkách se
může utlouct. Nejradši má například naklíčenou řeřichu, jež mu přes
zimu nechávám v teráriu, aby si vždy mohl dle své chutě
uzobnout. Někteří dávají přednost kedlubnovým listům a jiní se jich
přes zimu přejí a už je poté nechtějí. Nejlepší je vyzkoušet od všeho
kousek, ale u jistých potravin s rozumem. Náš Denník miluje
mungo klíčky, kterých dokáže sežrat misku bez mrknutí oka, ale poté
jsou následky na vyprazdňování, kdy jej to skutečně prožene, proto mu
je podávám jen zřídka a po trošce.
Můžete zkoušet různé byliny, jitrocel, pampelišky, květy růže, ibišku (naše oblíbené) a vše co je netoxické pro člověka.
V poslední době řeším problém osvětlení terária a dostatek UVA a UVB.
Bohužel názory se v tomto tématu liší snad ještě více než-li u stravy. Zvolila jsem nakonec ReptiGlo 8, které poskytuje 33% UVA a 8% UVB, ale je nutné jej měnit po 12měsících, jelikož po nich ztrácí svou výkonnosti i přestože svítí. Jestli-že má někdo větší zájem prostudovat si názory chovatelů na osvětlení je na ifauna.cz možnost!
Otázka vitamínů?
Na našem trhu je mnoho přípravků určených pro terarijní zvířata, ale i
speciálně pro leguány. Jenže co si vybrat? Nejdříve jsem podávala od
firmy beaphar Turtle vit a Reptile minerals, dále vitakalcin a
pangamin. Nyní jsem přešla na laktát kalcia a odhořčené kvasnice a
dále pak na combinal. Bohužel je zde velké riziko předávkování.
Někteří veterináři ani doplňování A a D3 příliš nedoporučují pokud
ubikace leguána obsahuje i UV-zářivku.
Tudíž mnou nově zvolená cesta je doplňování kalcia a kvasnic každý týden, přidat více mrkve pro A, jednou za 6týdnů doplnit minerály a např. 4kapky turtle vit či combinalu (pozor zde je nutné přesné dávkování na kilo zvířete).
Denny a sluníčko:
Aby se náš miláček měl co nejlépe, investovala jsem nemalé peníze do
klece, která je nerez a nikde není ostrá hrana, aby si nemohl při
pokusech o únik ublížit. Má tam půlku ve stínu, lavor, kde má vlažnou
vodu, poté kořen a polštářek, na kterém odpočívá nejradši. Ze začátku
byl velký problém jej tam udržet, jelikož prostředí ho stresovalo a
po hodince chtěl už pryč. Dnes dokáže bez problému ležet několik
hodin bez hnutí a občas otevře papulku pro termoregulaci. Když jsem
jej viděla prvně s otevřenou tlamičkou, myslela jsem, že něco
není v pořádku, nakonec jsem byla vyvedena z omylu. Přesto
nevydrží celý den venku, pořád po kleci šmejdí a hledá cestu, která
by mu umožnila prozkoumat okolí.
Přeji Vám, aby Vaši miláčkové byli hodní a zdraví. Přesto stále pátrejte po dalších informacích, protože usnout na vavřínech se nevyplácí.
Autor článku: Michaela ANTOŠKOVÁ
Vloženo: 18:13 29.5.2005.
Kontakt: